Kolikrát se vám stalo, že jste chtěli říct „Na“, ale místo toho jste řekli „Ano“? Nebo jste se ocitli v situaci, kdy jste nechtěli něco dělat, ale nakonec jste se přesto pustili do toho, co vám bylo nepříjemné? Nastavování a udržování hranic mezi tím, co chceme a nechceme, není žádná legrace. V takových situacích je užitečné si připomenout, že máme právo rozhodovat o tom, co budeme dělat, jak budeme komunikovat a jak budeme nastavovat své hranice. Právě zde vstupují do hry asertivní práva, která můžeme bez výčitek využívat.
Asertivita je umění komunikovat způsobem, který je produktivní a respektující. Neznamená to být agresivní nebo arogantní, ale znamená to stát si za svým s ohledem na ostatní. Tento přístup nám umožňuje vyjádřit své potřeby, názory a pocity otevřeně, a zároveň chránit své hranice. Americký psycholog Andrew Salter již v roce 1950 přišel s koncepcí 10 základních asertivních práv, která nám mohou pomoci lépe zvládat každodenní interakce.
1. Právo říct „Ne“
Máte právo říct „Ne“ bez pocitu viny. Nemusíte vždy souhlasit s tím, co po vás ostatní chtějí. Říct „Ne“ je plně v pořádku, zvláště pokud něco nechcete dělat nebo vám to nevyhovuje.
2. Právo změnit názor
Každý má právo změnit svůj názor. Není nutné setrvávat u jednoho stanoviska jen proto, že jste se na něj jednou rozhodli. Situace se mění a s nimi i naše pohledy.
3. Právo dělat chyby
Dělat chyby je lidské. Asertivní člověk si uvědomuje, že chyby jsou součástí procesu učení a není nutné se za ně obviňovat. Máte právo udělat chybu a poučit se z ní.
4. Právo vyjádřit své pocity a názory
Každý má právo vyjádřit své pocity, názory a potřeby, pokud tím neubližuje druhým. Komunikovat otevřeně je klíčem k tomu, abyste byli pochopeni, a zároveň to posiluje vaše sebevědomí.
5. Právo požádat o pomoc
Máte právo požádat o pomoc nebo o laskavost. Stejně jako máte právo nabídku pomoci odmítnout, máte také právo ji přijmout nebo se na někoho obrátit, když to potřebujete.
6. Právo neomlouvat se za své rozhodnutí
Nemusíte se omlouvat ani ospravedlňovat za své rozhodnutí nebo pocity. Vaše volby jsou vaše a nemusíte je nikomu vysvětlovat, pokud se tak necítíte.
7. Právo nebýt závislý na názorech druhých
Asertivní člověk se nespoléhá na to, že si zaslouží schválení od ostatních. Máte právo dělat rozhodnutí, která jsou v souladu s vašimi hodnotami, a ne podle toho, co si o tom myslí druzí.
8. Právo dělat nelogická rozhodnutí
Každý z nás má právo občas udělat rozhodnutí, které nemusí být logické nebo očekávané. Pokud vás něco baví nebo vám to dává smysl, nemusíte se cítit povinni to zdůvodňovat.
9. Právo říct „Nevím“
Je v pořádku přiznat, že něco nevíte. Nemusíte mít odpověď na všechno. Přiznání nejistoty je často projevem síly a upřímnosti.
10. Právo ignorovat věci, které vás nezajímají
Máte právo říct, že vám na něčem nezáleží. Není vaší povinností věnovat pozornost všem tématům nebo situacím, pokud se vás osobně nedotýkají.
Každý z nás má tato asertivní práva a je dobré je nejen znát, ale také je aktivně uplatňovat. Rozvoj asertivity není snadný, ale je to dovednost, která nás může osvobodit od pocitů viny, manipulace a neustálého přizpůsobování se druhým.
Když si uvědomíme, že naše hranice mají stejnou hodnotu jako potřeby ostatních, staneme se sebevědomějšími a spokojenějšími jak v osobním, tak pracovním životě.
