Finanční gramotnost patří mezi klíčové kompetence moderního člověka. V éře snadno dostupného úvěrování a digitalizovaných finančních služeb nabývá schopnost správně hospodařit s penězi a porozumět základním finančním pojmům zásadního významu. Přesto v mnoha zemích světa zůstává finanční gramotnost obyvatelstva nízká, což vede k vážným dopadům – zejména v podobě předlužení, exekucí a uzavírání nevýhodných půjček.
Finanční gramotnost zahrnuje schopnost plánovat osobní rozpočet, šetřit, rozumět úvěrovým podmínkám, investovat a činit informovaná finanční rozhodnutí. V praxi to znamená nejen umět číst výpis z účtu nebo srovnat nabídky úvěrů, ale také chápat dlouhodobé důsledky finančních rozhodnutí a být schopen rozeznat rizikové produkty.
Nízká finanční gramotnost bývá spojována s impulzivním zadlužováním, neschopností vytvořit si finanční rezervu a špatným hospodařením s příjmy. Tato situace se dále zhoršuje v prostředí s nízkým sociálním zabezpečením, slabou regulací trhu s úvěry nebo chybějící osvětou.
V mnoha zemích se lidé dostávají do exekucí či do tzv. dluhové spirály kvůli relativně malým finančním závazkům, které narostly do neúnosných výší kvůli sankcím, úrokům a poplatkům. Přitom se často jedná o jedince, kteří byli v sociálně či ekonomicky znevýhodněné situaci, a neměli dostatečné znalosti k tomu, aby se orientovali ve složitých smluvních podmínkách.
Napříč kontinenty se ukazuje, že obzvláště zranitelné skupiny – jako jsou senioři, mladí lidé, samoživitelé nebo nízkopříjmové domácnosti – bývají disproporčně zastoupeny mezi těmi, kdo čelí exekucím nebo opakovanému zadlužování.
Trh s úvěrovými produkty je v mnoha zemích extrémně rozmanitý – od zcela legitimních bankovních služeb až po vysoce rizikové nebankovní půjčky. Právě nebankovní poskytovatelé často využívají neznalosti klienta, který nerozumí pojmům jako je RPSN (roční procentní sazba nákladů), skryté poplatky nebo sankce za prodlení.
Marketingové slogany jako „půjčka bez registru“, „bez doložení příjmů“ nebo „okamžité peníze na ruku“ cílí na ty, kdo jsou v akutní finanční tísni – a zároveň nejméně chránění. Tato skupina se pak dostává do tzv. „dluhové pasti“, kdy na splacení jednoho úvěru bere další, ještě méně výhodný.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečné finanční vzdělávání. V mnoha státech není výuka finanční gramotnosti součástí povinného školního vzdělávání, a dospělá populace se k těmto dovednostem dostává pozdě – pokud vůbec. K tomu se přidává informační přehlcení: i ti, kdo chtějí získat přehled, často narážejí na protichůdné či nejasné rady.
Chybí také dostupné, nezávislé finanční poradenství. Lidé v tíživé situaci často nevědí, na koho se obrátit, a pokud vůbec využijí poradenské služby, je to často až v momentě, kdy je již situace kritická.
Finanční gramotnost není jen technická dovednost, ale životní kompetence. V globalizovaném světě, kde je půjčka otázkou několika kliknutí, ale dluh může trvat roky, je osvěta, regulace a podpora klíčem k ochraně jednotlivce i celé společnosti. Prevence je vždy levnější a humánnější než následné řešení krizových situací.